Hudčice
Hudčice
Kraj: Středočeský
Okres: Příbram
GPS souřadnice: 49.5316822N, 13.9225086E
Obec Hudčice naleznete zde: https://mapy.cz/s/darekajufe
Dnes vás zavedu do obce Hudčice, kterou najdete jen mrňousek od mých oblíbených Brd. Víska je to krásná a nevšední. Ptáte se čím? To vám štěknu v dalších řádcích.
Byl krásný, skoro letní, den. Na obloze zářil kamarád Puňťa a já si pod fousky poštěkával, jak je krásně. Nevěděl jsem co by, ale věděl jsem, že doma se mi být nechce. Přemluvil jsem proto člobrdici k výletu. Přemlouvání mi netrvalo dlouho, ale než jsem skočil do kámoše Kiáka, Puňťa se ztratil z oblohy a po obloze začali řádit kamarádi Mračouni. Výlet jsem vzdát nechtěl, tak jsem se rozhodl, že vyrazím zkoumat další podbrdskou vesničku. A jak jsem si štěkl, tak jsem udělal. Během chvilky jsem byl v Hudčicích a zkoumal jsem vísku píď po pídi.
Jen co jsem vyskočil z Kiáka, byl jsem mile překvapen. Stál jsem pod vysokým stromem na břehu potůčku a nevěřil vlastním očadlům. Merčil jsem potůček, jak teče vedle silničky, podél které stojí jedna hezčí chaloupka než druhá. Stál jsem na místě, po levé tlapce mostek, po pravé tlapce silničku. Silničku, kterou jsem se nakonec vydal na průzkum.
Tlapkal jsem po boku člobrdice na levé straně silnice. Tlapka míjela tlapku a očadla se nemohla nabažit. Tolik krásných stavení, to se jen tak nevidí. Než jsem se nadál, protlapkal jsem kolem domku s kámoškami slepičkami a kamarádem kohoutem a už jsem stál před místním obchůdkem. Po levé tlapce jsem měl místní hospůdku, po pravé tlapce obchůdek. A před obchůdkem, to bylo něco. Před obchůdkem zmerčil jsem stánek se s točenou zmrzlinou. Zmrzlinou, kterou mohu za každého počasí.
Po malém občerstvení, po krátké přestávce, vydal jsem se kupředu, přímo za famfrňákem. Před mostkem jsem stlapkal ze silnice na úzkou silničku a najednou jsem tlapkal mezi chaloupkami z přelomu předminulého století. Míjel jsem chaloupku za chaloupkou, tlapkal jsem podél potůčku. Co chvilku jsem se zastavil na kus štěku u kámoše kačera, který mne doprovázel až k místnímu rybníčku.
Tlapkal jsem mezi chaloupkami, tlapkal jsem podél potůčku. Prohlížel jsem si rozkvetlé zahrádky, prohlížel jsem si chaloupky a v mžiku jsem dotlapkal na hřiště pro místní sviště. To vám štěknu, kamarádi, jen co jsem na hřiště dotlapkal, nestačil jsem valit očadla. Zmerčil jsem stůl na pinčes, zmerčil jsem prolézačky. Zmerčil jsem i něco, co jsem v životě neviděl.
Hned na začátku hřiště zmerčil jsem kolotoč. Kovový kolotoč s dřevěnými lavičkami, o kterém mi člobrdice pověděla, že je z minulého století. A kdyby jen z minulého století. Dokonce je prý z minulého tisíciletí. Prý si na něm kdysi dávno hrála i člobrdice, ale to prý byla o čtvrt století mladší.
Stál jsem na místě s člobrdicí po boku a poslouchal jí, jak vypráví, co všechno na hřištích bývávalo. Abych pravdu štěkl, byl jsem moc překvapen. Vždyť já podobné prolézačky nikdy nezmerčil. I tento kolotoč jsem zmerčil prvně. A že stál za to.
Když se člobrdice vrátila v myšlenkách na místo, mohl jsem se vydat na další průzkum. Protlapkal jsem hřištěm pro sviště, odpočinul si ve stínu majestátních stromů. Užuž jsem chtěl hřiště opustit, když jsem zmerčil malou místní hospůdku. To vám štěknu, kamarádi, tady si musí člobrdové přijít na své. Hlídají sviště, kteří si hrají a ještě mají limonádu po ruce.
Jen co jsem měl hřiště v merku, jen co jsem měl v merku hospůdku, vydal jsem se zpátky na silničku. Jen pár krůčků jsem utlapkal, když jsem po své levé tlapce zmerčil rybníček. Rybníček s lavičkou a kámošem kačerem. To se ví, musel jsem zastavit na kus štěku. Vždyť u vodičky, to se štěká, jedna radost.
Když jsem byl odpočatý, mohl jsem vyrazit dál. Kamarád kačer mi vykdákal, že když se vydám silničkou mezi rybníčky, dojdu na konec vísky, kde najdu krásný kovový kříž. A za křížem pole. Pole, přes které je vidět do dálky daleké.
Dal jsem na rady kámoše kačera a vyrazil se toulat dál. Vydal jsem se silničkou mezi rybníčky, protlapkal jsem kolem bývalé školy a zastavil se až u pole. To, co jsem zmerčil, to byla paráda. Koukal jsem do dálky daleké, merčil jsem pole, louky i vísky. Myslím, že jsem zmerčil i své oblíbené Brdy.
To vám byl výhled kamarádi. Stál jsem u křížku a kochal jsem se výhledem, když mi doštěklo, že je na čase vyrazit dál. Vydal jsem se po silnici z mírného kopečka. Protlapkal jsem kolem obecního úřadu a než bys pro kostičku doběhl, už jsem byl u kapličky. Krásné kapličky, která stojí naproti autobusové zastávce a vybízí k zastavení.
Dotlapkal jsem ke kapličce, nahlédl jsem dovnitř. Prohlédl jsem si pomník obětem první světové války a vydal se dál, prohlížet si krásy této vesničky. Před mostkem jsem zabočil doprava, hodil jsem očkem za nízký plot a zmerčil něco, co bych ani v této krásné vísce nečekal. Přímo přede mnou, po mé pravé tlapce, zmerčil jsem chaloupku pohádkovější než pohádkovou. Zmerčil jsem chaloupku, která nemá obdoby. Zmerčil jsem chaloupku zdobenou dřevem, kterou znám jen z pohádek.
Dodnes nevím, jak dlouho jsem si chaloupku prohlížel. Jak jsem tak před chaloupkou stál, čas jakoby se zastavil. Jen vodička potůčkem tekla a příjemně zurčela.
Od chaloupky mne tlapky nesly mezi chaloupkami a potůčkem do mírného kopečka. Prohlížel jsem si rozkvetlé keře, zastavil jsem se na kus štěku s dalším kámošem kačerem. Tlapkal jsem pomalu, rozhlížel se kolem sebe, když jsem před sebou zmerčil mostek a za ním vodníka.
V mžiku jsem kopnul do vrtule a svištěl rychleji než rychle vedle potůčku za vodníkem. Jen pár rychlých kroků jsem usvištěl, jen pár dlouhých skoků jsem skočil. Prosvištěl jsem kolem mostku, za kterým na mne čekal kamarád Kiák a v mžiku jsem byl u vodníka. U vodníka, který sedí vedle potůčku a spokojeně bafá ze své fajfčičky.
S kámošem vodníkem jsem hodil štěk a zjistil jsem, že mám v merku celou obec. Prý jsem nevynechal jedno jediné zákoutí. Prý, když se mi bude chtít, mohu se svištět podívat ještě nad koleje, kde je u kamenictví za krásného póča parádní vyhlídka do dálky daleké. A až prý budu mít v merku i vyhlídku, mám se zastavit u místních rybníků. Tam prý mohu smočit svůj kožíšek.
Až se vydáte v mých stopách kamarádi, zjistíte, že víska Hudčice je krásnější než krásná. A to její okolí, to je paráda. To se ví, až se příště budu toulat po okolí, prozkoumám i místní přírodu. To už mne snad bude doprovázet kamarád Puňťa a nebudu se bát, že co chvilku zaprší.
Obec Hudčice naleznete zde: https://mapy.cz/s/darekajufe
Obchůdek, zmrzlinu a hospůdku naleznete zde: https://mapy.cz/s/golotaface
Dětské hřiště s hospůdkou naleznete zde: https://mapy.cz/s/fabazomeda
Rybníček naleznete zde: https://mapy.cz/s/memevavutu
Kříž s vyhlídkou naleznete zde: https://mapy.cz/s/gefekofusa
Kapličku a pomník obětem první světové války naleznete zde: https://mapy.cz/s/favacuvozo
Vodníka naleznete v těchto místech: https://mapy.cz/s/pahezaloda
Vyhlídkové msto u kamenictví naleznete zde: https://mapy.cz/s/gegodumodo
Tip na ubytování
Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, podívejte se na web https://www.e-pobyty.cz/ a vyberte si ubytování dle vašich požadavků.