Vranovice

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6226194N, 13.8989675E

Obec Vranovice naleznete zde: https://mapy.cz/s/buvefohofu

Po dlouhé době jsem se vrátil dom a začal svištět po okolí. A jelikož mám Brdy v merku, je na čase zavítat na Podbrdsko. Rozhodl jsem se, že se prosvištím městečky a obcemi a budu obdivovat jejich krásy. A to není vše, rozhodl jsem se, že vyčmuchám místa, kde se budete moct nabaštit či kde budete moci složit kebuli, až se vydáte v mých stopách. A pak už bude léto, turistická sezóna, a vy budete vědět, kudy kam. Tehdy už své oblíbené Brdy neopustím a kdo ví, třeba se někde potkáme.

Jako první jsem vybral obec nejseverněji od mých nejoblíbenějších brdských míst. Dnes vám štěknu o obci Vranovice. Malé krásné vísce, kterou jsem svištěl mnohokrát a až po letech jsem se jí vydal prozkoumat. Restauraci tu najdete hned u hlavní silnice a nemůžete jí minout. Jmenuje se U Mazanců. Véču si tu sice nedáte, ale na oběd se tu stavit můžete. A kde v místě můžete složit kebuli? To vám přesně neštěknu. Ale kamarádi ptáčci mi vycvrlikali, že se tu brzy otevře penzion.

Jen co jsem vyskočil z kámoše Kiáka, valil jsem očadla. Stál jsem na malém parkovišťátku vedle restaurace. Bříško jsem měl zatím plné, ale jako výchozí bod svého toulání jsem nemohl zvolit lepší. Přímo naproti mne, přes silnici, jsem zmerčil autobusovou zastávku. A pod zastávkou, to byla paráda. Stála tam, v celé své kráse, kaplička. Krásná kaplička, která na první dobrou zaujala mou pozornost. Směr výletu byl jasný a já se mohl začít toulat.

Zamával jsem Kiákovi chvostem na rozloučenou a po boku člobrdice vyrazil jsem ke kapličce. Jen pár krůčků jsem utlapkal, když jsem po své levé tlapce zmerčil pomník obětem světových válek. Pomník stál ve stínu stromů a těch jmen, co na něm bylo. Na chvilku jsem se u pomníku zastavil a porozjímal a po malé vzpomínce a zamyšlení, vydal jsem se ke kapličce.

Jako správný Frája jsem se vydal na přechod pro chodce, rozhlédl jsem se, a když nic nejelo, převištěl jsem silnici. To vám byly fofry, kamarádi. Kdyby to šlo, prášilo by se mi od tlapek. Jen pár rychlých kroků jsem udělal a byl jsem u kapličky. Krásně opravené kapličky se zamčenými dveřmi. Ale i tak se mi povedlo do kapličky nahlédnout. Zmerčil jsem sochu Panny Marie naproti dveřím, zmerčil jsem svaté obrázky.

Od kapličky jsem se vydal cestou mezi domky. Míjel jsem staré chaloupky, míjel jsem opravené chaloupky. Tlapkal jsem mezi chaloupkami a novými domky a poštěkával si pod fousky, jak je tu krásně. Čím dále od kapličky jsem byl, tím klidnější obec byla. Čím klidnější obec byla, tím více chaloupek a domků jsem míjel. Míjel jsem domky po rekonstrukci, míjel jsem domky, kde hlídají mí chlupatí kámoši. Než jsem se nadál, protlapkal jsem kolem poslední chaloupky a byl jsem na polní cestě.

Se zvědavostí mne vlastní, zvedl jsem famfrňák k obloze a pořádně se nadechl. To, co jsem navětřil, to mi dalo vítr do kožíšku. Navětřil jsem svěží vůni vodičky. Jen co jsem věděl kudy kam, vyrazil jsem vedle louky kupředu, přímo za famfrňákem. Prosvištěl jsem kolem plotu, prosvištěl jsem kolem dřevěného domku. Najednou se ozvala rána a kámoši Mračouni spustili takovou sprchu, že jsem měl v mžiku mokrý kožíšek. Jak jsem lekl, utlapkal jsem několik málo krůčků a najednou jsem zmerčil rybník. Krásný rybník, kam bych za doprovodu kamaráda Puňti v mžiku hupsnul. Ale s mokrým kožíškem a za deště většího než velikého? To nepřipadalo koupání v úvahu.

Jak rychle jsem k Podhůreckému rybníku dosvištěl, tak rychle jsem zamířil ke Kiákovi. Ne že bych byl z cukru, ale deštěm zmáčený kožíšek, ten já nemám rád. V mžiku jsem mával chvostem na rozloučenou dřevěnému domku, v mžiku jsem svištěl kolem plotu. Bez přestávky jsem po boku člobrdice svištěl k autu. Prosvištěl jsem mezi domky, už jsem merčil kapličku, když najednou, zničehonic, stejně jako pršet začalo, pršet i přestalo. Po dešti nebylo ani památky, jen mokré silnice zůstaly.

Hodil jsem očadlem po člobrdici. Snažil jsem se z jejího výrazu vyčíst, zda jsme dovýletovali, nebo zda se budu toulat dál. Vyčetl jsem, že rozhodnutí je na mne. U kapličky jsem se vydal po hlavní silnici doprava. Tlapkal jsem mezi domky, prohlížel si chaloupky. Jen co jsem zmerčil hasičárnu po mé levé tlapce, opět začalo kapat.

Kapka za kapkou smáčela můj kožíšek. Ale já se nedal. Mokřejší než mokrý, vydal jsem se za hasičárnou doleva. Protlapkal jsem kolem několika málo domků, dotlapkal jsem na polní cestu. Než jsem se na konci obce Vranovice rozkoukal, měl jsem po levé tlapce rybník. Merčil jsem rybník, merčil jsem lipku za lipkou. Tlapkal jsem dál po polní cestě s jedinou myšlenkou v kebuli. Nemyslel jsem na nic jiného, než jak se dostat k vodičce.

Tlapkal jsem polní cestou. Krásné lípy mi po levé tlapce zůstávaly, po pravé tlapce domky nahradila louka. Tlapkal jsem stále kupředu, až jsem dotlapkal na konec cesty. Přede mnou, v dálce ne moc daleké, byly domky. Merčil jsem opět obec Vranovice. Ale rybník plný vodičky, ten jsem nezmerčil.

Vracel jsem se polní cestou zpátky k obci. Lipka střídala lipku, po levé tlapce už jsem merčil první domek, když sem po pravé tlapce zmerčil pěšinku. Zmerčil jsem pěšinku vedoucí na přepad rybníku. Na konci přepadu zmerčil jsem schůdek. Za schůdkem jsem zmerčil něco, co jsem musel prozkoumat.

Za vysokým schůdkem, mezi lípou a lipkou, zmerčil jsem pěšinku. Zmerčil jsem tajemnou pěšinku, na které se odrážely všechny odstíny zelené. Jen několik rychlých kroků mi stačilo k tomu, abych byl u schodu, jen dva vysoké skoky mi stačily k tomu, abych byl na pěšince. Jen co se mé tlapky pěšinky dotkly, byl jsem v pohádce. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly lípy. Lípy vysoké i nízké, mladé i starší. Byl jsem v lipové aleji. Objevil jsem lipovou alej, podle člobrdice stromořadí lip malolistých. Stromořadí patřící mezi chráněné památné stromy.

Tlapkal jsem pěšinkou mezi lípami a větřil vůni vodičky. Už ani nevím, kolik kroků jsem udělal, když se po mé levé tlapce stromy rozestoupily a já zmerčil rybník. Krásný rybník, na kterém plaval pár labutí. Stál jsem na břehu rybníku, co chvíli na mne padla kapka, a já si užíval pohádku. Krásnou pohádku, kterou bych v obci nečekal. Až ve Vranovicích jsem poznal, že nejenom Brdy jsou pohádkové. Poznal jsem, že i Podbrdské obce mohou být pohádkové. Stačí jen opustit kámoše Kiáka, sesvištět z hlavní silnice a dát se na průzkum. To pak jeden najde pohádkové místo i v rušné obci.

Stál jsem v pohádkové přírodě a tlapky se ani nehnuly. Stál jsem na hrázi rybníku ve stínu malolistých lip a užíval si chvíli tady a teď. Byl jsem na pohádkovém místě a čas se zastavil.

Nevím, jak dlouho jsem na místě stál a užíval si ho v celé jeho kráse. Najednou jsem ucítil vodičku v kožíšku a doštěklo mi, že stále trošku prší. Vyrazil sem proto dál krásnou alejí po hrázi rybníku. Na konci aleje jsem se vydal doleva a než jsem se nadál, byl jsem opět v obci Vranovice. Tlapkal jsem mezi rybníkem a domky, když jsem po své levé tlapce zmerčil lávku. Lávku vedoucí do malého lesíku na břehu rybníku. Jen co jsem lávku zmerčil, objevil se na obloze kamarád Puňťa a vybízel mne k průzkumu. Byť nerad, musel jsem průzkum vzdát. Kožíšek jsem měl ták těžký, že jsem ho sotva nesl. Tlapky jsem měl unavené a před sebou ještě pouť ke kámošovi Kiákovi.

Lávku jsem po cestě obtlapkal a vydal jsem se uličkou mezi domky. Prohlédl jsem si domky historické i nové, prohlédl jsem si školku i úřad. Mokrý a s utlapkanými tlapkami jsem tlapkal nejkratší cestou ke kámošovi Kiákovi. Kiákovi, který na mne věrně čekal vedle již zavřené restaurace.

Jak dlouho jsem se Vranovicemi toulal, to vám neštěknu. Co vám štěknout mohu je, že obec Vranovice skrývá krásná zákoutí, o kterých se vám při průjezdu touto krásnou obcí ani nesní. Ukrývá krásnou přírodu, krásné rybníky. Ale na to, abyste obec Vranovice poznali, musíte na chvilku zastavit a vydat se na průzkum. A věřte mi, stojí to za to. Budete valit očadla, stejně jako jsem je valil já. A až budete v lipové aleji a mezi stromky budete merčit párek labutí, to si budete připadat, jako v pohádce.

Obec Vranovice naleznete zde: https://mapy.cz/s/buvefohofu

Kapličku naleznete zde: https://mapy.cz/s/dutusodona

Pomník obětem světových válek naleznete zde: https://mapy.cz/s/dobokuzaju

Podhůrecký rybník naleznete zde: https://mapy.cz/s/mubepapuhu

Podveský rybník naleznete zde: https://mapy.cz/s/dovatajeco

Stromořadí lip malolistých naleznete zde: https://mapy.cz/s/jonocenaho

Tip na ubytování

Až se vydáte v mých stopách kamarádi a budete hledat ubytování, podívejte se na web https://www.e-pobyty.cz/ a vyberte si ubytování dle vašich požadavků.